5. kapitola

24. března 2007 v 23:56 |  fantasy tvorba
Zase následuji dav a začnu s věnováním kapitol. Tuto věnuji Giner a Kate za to, že tuto povídku vůbec čtou a za to, že komentují. Vlastně to celé píši kvůli vám, protože jak jste si určitě všimly, nikdo jiný to nečte. Dík moc.

Sam došel domů tak zamyšlený, že si ani nevšiml, že ho Margret oslovila. Ta si toho také všimla, tak to zkusila znovu: "Harry drahoušky, byl jsi tam nějak dlouho. Jsi v pořádku?"
Harry? Ona mi řekla Harry? Jak o tom ví? Oni to celou dobu věděli? Ale to není možné. Neumí kouzlit. Důkaz je, že ten dům vidí jen jako rozpadlou barabiznu. Ani si neuvědomil, že celou dobu, co přemýšlel, zaraženě koukal někam do neznáma. Najednou se plácl do čela. Že my to nedošlo dřív. Olívie musela udělat to kouzlo, jak jsem ji o něj prosil. No jasně!
"Harry? Jsi v pořádku?" zeptal se starostlivě Aron.
"Jo jasně tati. Jen jsem nad něčím přemýšlel." Harry se chtěl chovat normálně, ale pořád si nemohl zvyknout na to jméno.
"O něčem jsi s námi chtěl mluvit, než jsi odešel" připoměl
"To nebylo nic důležitého. Opravdu tati!" potvrdil, když ho nedůvěřivě provrtávaly dvě hnědé oči.
"Já už půjdu spát. Jsem unavený." řekl a odploužil se do svého pokojíku. Sice si myslel, že neusne, jak měl přeplněnou hlavu, ale jak zalehl do měkkoučkých peřin, ihned spal.
......................................................................................................................................................
Druhý den ráno ho probudilo ťukání na okno. říkal si, že se mu to zdá, ale pak už to nemohl vydržet a otevřel oči. Za oknem seděla sva. Nemohl tomu uvěřit. Seděla tam opravdová, živá sova a ťukala zobákem na okno. Sam se zvedl z postele a otevřel ho. Sova mu podala dobis a zase odletěla. Harry si ho zmateně prohlídl. Adresou byl jasně určen jemu, proto ho otevřel.
Vážený pane O'Donneli
Dovolujeme si vám oznámit, že jste byl přijat na Bradavickou školu čar a kouzel. Školní rok začíná 1. září. Vlak odjíždí z nádraží King's cross z nástupiště 9 3/4 v jedenáct hodin. Jízdenku najdete přiloženou v obálce.
Minerva McGonnagalová
Zástupce ředitele
V obálce našel již zníněnou jízdenku a seznam učebnic. Sice čekal, že to přijde, ale stejně byl překvapen. Rychle to běžel oznámit svým rodičům. když vyběhl z pokoje, už seděli u stolu a snídali.
"Nazdar Harry! Jak jsi se vyspal?"
"Podívejte, co my teď přišlo!" Ani se neobtěžoval pozdravem a rovnou vytáhl dopis.
Oba rodiče si ho přečetli a pak se podívali ohromeně na svého syna
"Není to nějaký tvůj vtípek, že ne?" zeptal se Aron
"Ne není. Tohole bych nevymyslel. A navíc to, o čem jsem s vámi chtěl včera mluvit se toho taky týká" doplnil Harry a vyprávěl jim svou příhodu v parku. Oba na něj vyjeveně zírali. Nemohli tomu uvěřit. Harry si řekl, že jim to musí nějak dokázat. Začal usilovně myslet na to, aby se mu v ruce objevila jeho oblíbená kniha. Nic se nedělo a Harry začínal být sklamaný, když tu najednou se mu objevila v ruce. Já to dokázal? Já to dokázal! To musím pak říct Olívii. To je perfektní!
"Tak už mi věříte?" zeptal se. Ani jeden však neodpověděl, jen udiveně zíral.
"Já jdu ven. Na oběd jsem tu. Zatím!" řekl a nechal tam dva zaražené lidi, kteří nebyli schopni se ani pohnout. Harry vyrazil za Olívií. Musel se jí pochlubit. Jakmile vběhl do domu tak ho uvítal její úsměv. Bylo vidět, že se na Harryho těšila.
"Předpokládám, že vám- ti přišel dopis z Bradavic." znovu se usmála skřítka, ale Harry se zarazil.
"Jak to víš?" zeptal se
"Dnes je čtvrtého. Dopisy chodí vždy čtvrtého července ráno. Na znamení čtyř zakladatelů a nové naděje-tím se myslí to ráno."
"Aha, ale dne jsem něco zjistil. Já si můži přivolávat předměty jen myšlenkou. Podívej." řekl a rozhlédl se kolem. Uviděl květinu ve váze tak na ni pomyslel. V tu chvíli byla květina v jeho ruce. Šlo mu to čím dál, tím snadněji. Skřítka ani nestačila zamaskovat své překvapení.
"Máte neobvyklé schopnosti už v tak brzkém věku. To je velmi neobvyklé."
"Tohle není normální?" podivil se.
"Ne pane toto není normální. Ne Harry" opravila se, když zachitila jeho pohled. "Nezapomeňte. Nesmíte to nikomu říct. Hrozí vám velké nebezpečí. Vám i vaší rodině." Olívie připomněla. Chtěla, aby si to chlapec plně uvědomil.
"Dobře. Jak myslíš. Teď už o něčem jíném. Nevíš, kde mám koupit všechny ty učebnice?"
"Ale samozřejmě. Dokonce jsem vám vše už pořídila. Tedy vše kromě hůlky. Tu za vás kupovat nemohu. Mohli bychom se pro ni rovnou vypravit do Příčné ulice. Jen udělám to kouzlo. Někdo by vás mohl poznat."
Skřítka se začala velmi soustředit. Něco si mumlala a pak luskla prsty. Harry cítil jak mu mizí jeho jizva na čele, jak si lehají jeho vlasi a prodlužují se. Hledal zrcadlo. Bylo v předsíni. Hned se šel podívat na svůj nový vzhled. Strnul však údivem. Vůbec se nepoznával. Jeho černé vlasy mu teď sahaly skoro pod bradu. Jeho oči už nebyly tak zářivě zelené, ale pronikavě modré. I nos měl jiný tvar. Nedalo se říct, že byl hezčí, ale ani ošklivější. Byl prostě jiný. Konečně se vzpamatoval.
"Teď už můžeme jít koupit tvoji hůlku."
"A za co? Já nemám peníze. Za co si vlastně koupila za všechny ty učebnice a hábity. A jak víš, jak jsem velký?"
"Za peníze, které ti nechali tvoji rodiče. To jsi si myslel, že ti nic nenechali? A na velikosti mám odhad. A tady máte kapesné." řekla a podala mu váček s penězi. "Hlídejte si to. Je to dost peněz." řekla a přemístila je na Příčnou.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Giner Giner | Web | 25. března 2007 v 11:14 | Reagovat

Páni... Tohle je perfektní:-) a moc děkuji za věnování, udělala jsi mi velkou radost:-) mohla bych si tě přidat na svých stránkách prosím do oblíbených?

2 Kate Kate | 25. března 2007 v 11:21 | Reagovat

teda to je skvělýýýý... tahle kapča se mi zatím líbí nejvíce :-)) jsem docela zvědavá až bude harry ve škole... to bude něco... jinak děkuju moc za věnování...

3 mysic mysic | 25. března 2007 v 13:57 | Reagovat

Klidně si mě přidej do oblíbených. Ani nevíš jak mě to potěšilo. Aspoň sem bude chodit trochu víc lidí. Přeji hezký zbytek neděle! Jo a neustále hltám tvé povídky. Mohu si tě taky dát do oblíbených?

4 Giner Giner | Web | 25. března 2007 v 17:41 | Reagovat

Jasně, budu moc ráda:-) přidáš dneska ještě kapitolku?

5 Grifolion Grifolion | E-mail | 25. března 2007 v 18:24 | Reagovat

Tuhle povídku jsem našel teprve dneska ale je super těším se na další pokračování.

6 Abby Abby | 30. března 2007 v 21:05 | Reagovat

hej ja to taky čtu !!!!!!

7 Mystriel Mystriel | 22. července 2007 v 7:51 | Reagovat

A já taky!!

8 Enervate Enervate | E-mail | Web | 29. září 2007 v 15:48 | Reagovat

Díky Tabby jsem dnes narazila na tvoji stránku a na tuhle super povídku. :) Vypadá to fakt zajímavě, jen tak dál:)

Nechceš se spřátelit?:))

9 Polgara Polgara | Web | 1. ledna 2008 v 14:56 | Reagovat

Moc moc pěkné a začíná se to rozjíšdět...Mimochodem, můžu si tě přidat do Oblíbených?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama